Ahoj Alšovko a milí rodiče!
Středa je prý kritický den, kdy na lidi padá únava. Ha! Na nás si žádná krize nepřijde. Ráno jsme opět nakopli motory tradiční rozcvičkou a vydatnou snídaní, abychom měli dost síly na další lesní expedici.
V lese na nás čekal nový průvodce, a to zajíček Ušáček. Chvíli jsme hopsali s ním a hráli hru s trochou štěstí. Po návratu z lesa se děvčata vydala do kadeřnického salónu. Česaly se nejnovější lesní trendy, pletly se copy a u toho holky stíhaly to nejdůležitější – fandit svým spolužákům – kteří hráli fotbalový zápas roku.
K obědu nám pan kuchař naservíroval talíře plné „housenek“! Tedy…paní učitelky tvrdily, že jsou to špagety s omáčkou, ale my víme své. Každopádně v nás ty housenky zahučely tak rychle, že jsme si po nich museli jít nutně na chvíli odfouknout do pelechu.
Protože sluníčko pálilo a počasí drželo palce, odpoledne jsme vyrazili do civilizace. V blízké vesnici jsme úspěšně ulovili nějakou tu sladkou dobrotu a pak objevili místní workoutové hřiště. Odkud se nám vůbec nechtělo domů!
Nakonec nás od hrazdiček odtáhla až vidina luxusní večeře. Pan kuchař nám totiž chystal jahodové knedlíky! Sladká tečka zmizela v bříškách rychlostí blesku, což nám dodalo energii na závěrečné večerní řádění na hřišti u chaty.
Pak už nastal klasický večerní rituál – nahnat celou liščí smečku do koupelny, pořádně vymydlit naše zablácená tělíčka a hupsky do postýlek. Paní učitelky nám přečetly pohádku, a pak už jsme všichni spokojeně odfukovali.
Čtvrtek bude prý extrémně nabitý, tak musíme mít ty naše liščí baterky nabité na maximum. Držte nám palce!
Kateřina Hanusová a Liščata
