První září bývá pro mnohé děti plné očekávání a drobných obav, zvláště když se po dlouhých letních měsících vrací zpět do školních lavic. Pro děti z 2. B jsme si proto připravily adaptační týden, jehož hlavním cílem bylo hladké přeladění na školní režim, stmelení kolektivu a vřelé přivítání naší nové spolužačky.
Hned v úterý po slavnostním zahájení se z dětí stali malí pátrací agenti. Aktivitou Poprázdninový detektiv jsme odstartovali vzájemné sdílení zážitků z léta. Děti podle indicií a otázek zjišťovaly, kdo o prázdninách plaval v bazénu, kdo spal ve stanu nebo kdo pozoroval hvězdy. Formou hry se tak přirozeně rozpovídaly a zjistily, kolik toho mají společného.
Vzájemnou důvěru a propojení jsme upevňovali při tvorbě Pavučiny přátelství. S kloubkem vlny v ruce jsme zároveň posílali kamarádům kus našeho letního dobrodružství. Vzniklá síť nám ukázala, že ve třídě tvoříme jeden silný tým, kde se každý může opřít o druhého.
Zklidnění nám přinesla další aktivita. Děti si v řadě za sebou vzájemně malovaly prstem na záda. Úkolem bylo poznat a nakreslit ten samý obrázek, který byl vyslán p. učitelkou.
Čtvrtek jsme celý strávili mimo školu. Vydali jsme se do areálu Vanaivan v Kopřivnici, který nám poskytl prostor pro další společné dobrodružství. Na děti zde čekala napínavá týmová hra, do které se všichni pustili s obrovským nasazením. Děti se rozdělily do tří skupin a proměnily se v pátrací týmy. Jejich úkolem bylo v terénu vyhledat skryté lístečky, z nichž každý ukrýval jedno číslo a písmeno. Ty si musely zapamatovat a přesně je nahlásit zapisovateli. Krok za krokem tak skládaly jednotlivé dílky tajné zprávy. Boj o vítězství byl napínavý až do poslední minuty. Všechny tři týmy předvedly úžasnou bojovnost. Nakonec hra skončila tou nejlepší možnou tečkou – nerozhodným výsledkem! Vyhráli všichni. 🙂
Odměnou jim pak byla stavba domečků pro lesní skřítky a zvířátka. V prostorách Vanaivanu tak vznikla celá vesnička z klacíků, kamínků, kůry a mechu.
Pátek se nesl v duchu zahájení plaveckého výcviku.
Celý tento adaptační týden jsme si všichni užili a snad jsme i takto vykročili do druhého ročníku o něco silnější.
Mgr. Lenka Škarková a Lucie Strakošová
